
Na podzim se dají nasbírat květy třech bylin, které jsou vhodné pro děti a navíc přináší účinnou a šetrnou pomoc proti nachlazení. Mnoha rodičům mohou tyto květy ušetřit probdělé noci s nemocnými dětmi.
Všechny tři byliny mají více léčivých účinků, ale v tomto článku se věnuji těm, které jsou důležité právě proti nachlazení a pro podporu imunity.

Velkou výhodou je, že zmiňované byliny v tomto období už skoro není s čím zaměnit.

Měsíček se svými zářivě oranžovými nebo žlutými květy je jako malé sluníčko v podzimní zahradě. Však sluníčko je i jeho lidovým názvem.
Tato odolná rostlina kvete často až do prvních mrazů, a proto ji můžeme sbírat i v listopadu. Za slunných dnů budete při sběru ulepení od lepkavé šťávy, kterou roní.
V přírodě, kde může zplaňovat, ji najdeme jen velmi vzácně. Výjimečně se dá najít i její jihoevropský příbuzný měsíček rolní, který ale kvete jen do konce srpna.
Tato odolná rostlina kvete často až do prvních mrazů, a proto ji můžeme sbírat i v listopadu.





Sušené květy měsíčku (1 čajovou lžičku na šálek) krátce povařte, maximálně 1-2 minuty. Poté nechte 5-7 minut odstát pod pokličkou a přeceďte. Pro děti používejte slabší koncentraci a kratší dobu louhování než pro dospělé. Čaj by neměl být hořký.
Jedním z méně tradičních způsobů, jak využít měsíček pro děti, je příprava měsíčkového medu. Je to moje domácí specialita. Mírným zahřátím a dlouhodobým macerováním dosáhneme jemnější extrakce látek do medu. To je pro dětský organismus vlastně výhodou – není potřeba silná tinktura, ale šetrná podpora.
Samotný med obohacuje směs o přirozenou energii, cenné minerály a enzymy, podporuje vykašlávání při nachlazení a díky svým antioxidačním a antibakteriálním vlastnostem komplexně posiluje dětskou imunitu a chrání buňky před poškozením.
Přírodní podpora, která dětem chutná a rodičům usnadňuje péči.
Měsíčkový med propojuje jemné léčivé účinky květů s přirozenou silou včelího medu v lahodné kombinaci, kterou i nejmlsnější dětské jazýčky s radostí přijmou.

Pro samotnou výrobu je třeba obrat okvětní lístky a dobře vyčistit od nečistot.

Hodí se vybrat si med tekutý, ale není to nutné, bude se rozehřívat na vodní lázni.

Med mírně rozehřejeme na vodní lázni, ale dobře hlídáme, aby teplota uvnitř medu nepřekročila 45°C. Vždy, když se teplota blíží této hodnotě, hrnec na chvíli sundáme z plotýnky a snížíme stupeň. Na závěr necháme stát na plotně, dokud úplně nevychladne. Pak teprve můžeme zavřít víčkem a dát na teplé místo mimo přímé slunce na několik týdnů.

Měsíčkový med podávejte dětem od 1,5 roku. U mladších dětí je třeba opatrnosti s medem obecně hlavně kvůli kojeneckému botulismu. Po prvním roce života už se riziko významně snižuje díky vyzrálejší střevní mikroflóře.
Med dáváme do teplého, nikoliv horkého čaje, nebo přímo na lžičce.
Dávkování je po jedné čajové lžičce 1-3× denně (podle věku) při nachlazení a kašli.
Lze dávat i jako prevenci k posílení imunity, pak je to maximálně půl lžičky denně.
Moderní výzkumy potvrzují, že měsíček obsahuje triterpenické saponiny, flavonoidy a karotenoidy, které mají prokazatelné protizánětlivé a imunostimulační účinky (Kašparová M., 2008). Studie také prokázaly jeho mírné antimikrobiální působení proti běžným patogenům způsobujícím infekce dýchacích cest.
Obecně je užití měsíčku považováno za bezpečné (Sobková, 2016; Kašparová, 2008). Ale neexistuje dostatek klinických studií potvrzujících jeho bezpečnost v těchto citlivých obdobích (Mika, 2018). Těhotným a kojícím ženám tedy nelze doporučit vnitřní užívání měsíčku, i přesto, že některé zdroje uvádějí, že nejsou známy škodlivé účinky. V těhotenství a během kojení je vždy lepší být opatrná a konzultovat užívání jakýchkoliv bylin s lékařem. Ale užitím měsíčku v malém množství zřejmě nic nepokazíte.
Někteří lidé mohou být přecitlivělí na rostliny z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), kam patří měsíček, ale také heřmánek nebo sedmikráska. Děti s alergií na jakoukoliv z těchto rostlin mohou reagovat i na měsíček kvůli zkřížené alergické reakci. Před prvním podáním vždy vyzkoušejte velmi malé množství a pečlivě sledujte, zda se neobjeví alergické projevy.
Při užívání měsíčku nejsou známy. Je to bylina mírně působící. Lze užívat ve směsích i samostatně (Janča Zentrich, 2008, web Farmaceutickyasistent, 2025 ). Uvádí se mírné hormonální působení, takže dávkování má být mírné (Holzäpfelová B., 2022).
Sléz s jeho nápadnými fialovo-růžovými květy je další bylinkou, kterou můžeme najít i v pozdním podzimu. Obvykle se pěstuje v zahradách, ale někde i zplaňuje a je k nalezení například podél potoků nebo rumišť.
Jeho květy připomínají exotický ibišek, který je mu příbuzný. Děti ho obvykle s obdivem sbírají a pozorují. Ostatní druhy slézu jsou taky léčivé a pro děti vhodné.




Nejúčinnější formou zpracování slézu pro děti je macerát za studena, který zachovává všechny cenné slizové látky. Druhý způsob jsou čajové směsi.


Pro přípravu výluhu i macerátu se používá 1 kávová lžička sušeného květu (1,5 g) na šálek vody (Mika, 2018).
Dávkování pro děti je jedna polévková lžíce po 1 až 3 hodinách, aby byl ochranný účinek slizů na sliznice rovnoměrný (Mika, 2018).
Slézový macerát podávejte dětem po doušcích při suchém neproduktivním kašli, bolesti v krku nebo podráždění dýchacích cest (Mika, 2018).
Uvádí se, že sléz je možné podávat už od 1 roku dítěte, ale s opatrností a v co nejnižší dávce (Holzäpfelová, 2022)
Čaj proti bronchitidě dětí podle Janči a Zentricha:
po jednom dílu květů slézu, listů jitrocele kopinatého, semen fenyklu a nati mateřídoušky. Na 1 lžíci směsi půl litru vroucí vody.
Osvědčená čajová receptura pro zvýšení protizánětlivého účinku je přidat ke květu slézu květ heřmánku, nať tymiánu nebo mateřídoušky pro ty menší, plod anýzu a fenyklu (Mika, 2018). Podle Janči a Zentricha můžeme přidat i měsíček, a tím se účinnost zvýší.
Ochranné slizy mohou snižovat vstřebávání léků, proto podávejte macerát s odstupem aspoň dvě hodiny od léků. Jinak nejsou známy žádné vedlejší účinky ani kontraindikace.
Slézové květy obsahují především slizové polysacharidy, které při kontaktu s vodou bobtnají a vytvářejí ochranný film na sliznicích. Tento film fyzicky chrání podrážděné tkáně před dalším drážděním a podporuje jejich hojení. Výzkumy také prokázaly přítomnost anthokyanu malvinu, který má antioxidační vlastnosti.
Kvůli nedostatku klinických výzkumů se nedoporučuje (Mika, 2018). Jinak je ale považováno jeho užívání za bezpečné a v tomto období je možné (Staňková – Kröhnová, 2009)
Hotový fialový macerát si můžete zamrazit do formiček na led, a zachová si svou krásnou barvu.

Hluchavka bílá se svými něžnými bílými květy připomínajícími malé tlamičky nebo helmičky je třetí cennou bylinkou podzimu. Mnoho lidí ji přehlíží nebo zaměňuje s kopřivou, ale její léčivé vlastnosti jsou mimořádné.



Nejjednodušším způsobem využití hluchavky je příprava čaje z květů, který by se dal nazvat „medový nektar“. Má zlatavou krásnou barvu a medovou chuť i vůni. Pro děti moc dobrý.
1. Nasbírejte květy hluchavky (sběr je trochu titěrný, ale stojí za to).
2. Čerstvé květy zalijte horkou vodou (ne vařící, aby se nezničily slizové látky) a nechte louhovat 5-7 minut.
3. Přeceďte a oslaďte kvalitním medem.
Čaj z hluchavky je jedním z mála, u které se uvádí možnost pít dlouhodobě.
Květy hluchavky si můžete usušit na čaj do zásoby. Seschnou vám na jednu osminu původní váhy.
Tato bylinka má svoje místo v pediatrii pro léčbu podrážděného trávicího ústrojí a při průjmech. Kromě toho má uklidňující účinky a podporuje spánek. Koupele z ní jsou vhodné proti trhlinkách na konečníku dětí. V tomto případě se používá macerát z nati (namočení přes noc do studené vody), převaření, odstavení na 3 minuty, a horké se vlije do koupele.
Je to bylinka ceněná i pro maminky, reguluje menstruaci i hormonální funkce (Mika, 2018, Janča a Zentrich, 2008). Pro pány má zase významné vlastnosti proti zbytnělé prostatě.
Nejsou známy (Mika, 2018; Janča a Zentrich, 2008).
Hluchavka obsahuje flavonoidy, iridoidní glykosidy a třísloviny, které společně působí protizánětlivě a svíravě na sliznice. Výzkumy potvrzují její mírné expektorační účinky, které pomáhají při vykašlávání.
Při používání jakýchkoliv bylin u dětí je důležité dodržovat několik základních pravidel, které shrnuje obrázek níže.

Příroda nám i v listopadu nabízí cenné pomocníky pro zdraví našich dětí. Měsíček, sléz a hluchavka představují trio podzimních květů, které můžeme stále sbírat a připravit z nich účinné přírodní léky proti kašli a nachlazení.
Děti se naučí poznávat léčivé rostliny a vytvoří si k přírodě vztah, který jim vydrží celý život.
Dejte svým dětem to nejcennější – zdraví z přírody! A děti, které poznají sílu léčivých rostlin a význam přírody, ji pak pomohou uzdravit.
Poznámka: Informace v tomto článku jsou založeny na tradičním využití bylin a dostupných vědeckých poznatcích. Vždy konzultujte použití bylin u malých dětí s pediatrem, zejména pokud dítě užívá léky nebo má chronické zdravotní problémy.
Měsíček je vhodný od 1,5 roku. Sléz ve velmi slabé koncentraci lze podávat i mladším dětem ,od 1 roku, vždy však po konzultaci s pediatrem. Pro nejmenší děti je nejbezpečnější začít s velmi zředěnými nálevy. U hluchavky jsem konkrétní údaje nenašla, ale je považována za bezpečnou pro malé děti.
Měsíček má charakteristické oranžové nebo žluté květy a typickou aromatickou vůni. Při sběru za slunečného dne vám ulepí prsty. Zaměnit by se dal možná jedině s okrasnými afrikány, chryzantémami nebo jiřinami.
Sléz má velké růžovofialové květy s tmavými žilkami na okvětních lístcích. Ten na podzim už opravdu není s čím zaměnit.
Hluchavka má bílé květy připomínající malé helmičky a listy podobné kopřivě, ale při doteku nepálí.
Měsíčkový med vydrží až jeden rok v chladu a temnu.
U slézu je třeba jiné léky podávat ve dvouhodinovém odstupu. Jinak tyto tři byliny nevykazují interakce s běžnými léky na nachlazení a kašel. Přesto je vhodné informovat lékaře o používání bylinných přípravků, zejména pokud dítě užívá pravidelnou medikaci.
U dětských nachlazení a kašlů očekávejte postupné zlepšení během 2-3 dnů. Pokud se stav dítěte nezlepšuje nebo se zhoršuje, vyhledejte lékařskou pomoc. Byliny působí jemněji a pozvolněji než syntetické léky.
Kašparová M, 2008, Měsíček lékařský – významné lokální antiflogistikum, Praktické lékárenství 4(4), dostupné online
Holzäpfelová B, 2022, Rostlinná léčba bez rizik : kapesní příbalový leták k léčivkám
Janča J, Zentrich JA, 2008, Herbář léčivých rostlin, 3. díl, Eminent
Mika K., Fytoterapie perem lékaře, 2018
Staňková – Kröhnová M, Bylinky pro děti a maminky, 2009, Grada
webové stránky Farmaceuticky asistent, navštíveno 15.11. 2025