Jarní kopřiva pro děti – proč se jí nebát

Kopřiva je královnou mezi léčivými bylinami a byla by škoda neuplatnit její schopnosti i pro děti. Je to bylina se silnými účinky a proto se dětem samostatně v nálevu nepodává, jedině ve směsi a s opatrností.

Kopřiva jako potravina pro děti

Výhodnější je použití kopřivy jako potraviny! Chutná podobně jako špenát a dětem je obvykle třeba ji do jídla propašovat. Je třeba ji před použitím spařit a pak ji přidat do oblíbených vhodných jídel, které dětem chutnají. Nebo hledat nové recepty přímo s kopřivami, kterých je dnes na internetu hodně. Zajímavá by mohla být kopřivová zmrzlina 🙂

Mě se osvědčila zeleninová krémová polévka s kopřivami, se smetanou, sýrem a krutónky. Dětem chutnala, měla jemnou chuť podobnou hráškovému krému.

Dá se přidat do míchaných vajec, do slaného závinu, bulguru anebo do zapečených těstovin. Možností je ale bezpočet. Najděte si ty svoje.

A proč je pro děti tak vhodná?

Je přímo nabitá biologicky aktivními látkami, minerály a vitamíny ve výhodném složení, obsahuje mnoho léčivých a výživných komponentů. Z minerálů je to hlavně vápník, fosfor, hořčík a železo. Listy mají skoro jedno procento chlorofylu. Díky němu kopřiva zlepšuje látkovou přeměnu a fyziologické funkce orgánů, a působí i slabě antisepticky. Zvyšuje aktivitu enzymů.

To vše z ní dělá skvělé metabolikum, vitaminiferum a roborans 🙂 Využívá se po vyčerpávajících dlouhotrvajících onemocněních a při poruchách výživy hlavně právě u dětí i starých lidí.

Lékař Karol Mika v knize Fytoterapie perem lékaře zdůrazňuje, že by se kopřiva měla ve výživě dětí používat častěji.

Zajímavé je její působení proti anémii, má přímý povzbudivý účinek na kostní dřeň. Osvědčila se při vysilujících onemocněních a větších ztrátách krve.

Preventivně se doporučuje i u zdravých jedinců.

Podle doktora Mika výborně působí na vývoj organismu v dětství a pubertě.

Kopřivou proti alergii?

V novějších zdrojích bývá doporučována pro zmírnění alergických reakcí, například při pylových alergiích, jako je kýchání, slzení a podobně. Existují studie, které popisují toto její působení a potvrzují, že funguje jako antihistaminikum, tedy podobně jako léčiva proti alergiím.

Dříve se ale právě pro alergiky a citlivější jedince nedoporučovala, protože sama obsahuje histamin. Zdá se, že rizikové je hlavně požahání o její chlupy, trichomy, které obsahují směs látek s histaminem.

Ale pro konzumaci je možné opatrně vyzkoušet malé množství v jídle, jestli spustí reakci nebo ne. Pak by mohla být velmi prospěšná i pro alergiky, a to i z řad dětí.

Pro zmírnění alergických reakcí potom stačí, nejlépe v období před výskytem alergenů, dítěti podávat kopřivu ve stravě, a to co možná nejčastěji po dobu dvou týdnů, v jarním období.

Sběr kopřivy k jídlu

Najděte si co nejčistější místo, a vyhledejte kopřivy, které rostou v malých skupinkách, na slunných stanovištích. Neberte ty statné a nahloučené ve velkých počtech, protože ty rostou na půdě s příliš velkým obsahem dusíkatých látek, což není vhodné.

Použijte rukavice, obzvlášť pro děti. Udělejte si ze společného sběru zážitek.

Anebo vezměte horní část natě s lístky zespod tak, abyste prsty opatrně přitlačte chloupky ke stonku. Jde o to nezlomit chloupky, aby svou toxickou směs nevstříkli do vaší kůže. Ukázka je ve videu níže. Po usušení už kopřiva skoro nepálí. Taky je možné chloupky rozrušit třeba přejetím válečkem pod utěrkou, a tím se zbavit žahavosti. Zaručeně se žahavosti zbavíte spařením vroucí vodou.

Doba vhodná pro sběr je hned od prvních lístků po zimě až do konce dubna, případně i května. Potom už se zvyšuje množství vlákniny a tříslovin, a to není pro přímou konzumaci nejlepší. Po květnu už je lepší sušit listy na čaj, ale to není moc použitelné pro děti.

Ideální denní doba sběru je kolem 14ti hodin odpoledne za suchého počasí.

O kopřivě se toho dá napsat ještě opravdu hodně, například že její semínka jsou superpotravinou, anebo že kopřivová vlákna nabývají na významu v textilním průmyslu. Ale to hlavní, co se týká dětí, jsem zde stručně shrnula.

Teď už víte, proč se kopřivy nebát a rozhodně ji každé jaro zařaďte do rodinného jídelníčku!