
Taky si každý rok říkáte, že to nebudete s bezovým sirupem přehánět, a nakonec nestíháte shánět flašky?
U nás na dvorku roste několik obřích keřů, které mi tak vyzývavě voní až do postele, že se tomu prostě nedá odolat. Nejdřív jsem chodila už od prvního rozkvetlého kvítku a sbírala postupně. Teď už je to ale taková exploze nažloutlých voňavých oblaků, že to neposbírá ani celé sousedstvo dohromady! I pro hmyz zbyde hojnost, v horních patrech, kam my, bídní dvounožci nedosáhneme.
Zde je rychlý přehled receptu v rámečku, ale doporučuju přečíst si detailní postup níže. Může se vám to vyplatit 🙂
RECEPT NA BEZOVÝ SIRUP

Vyzkoušela jsem už hodně receptů a rozvažovala nad nejlepším postupem. Zde předkládám svůj vymazlený postup. Ale každý z nás vychází z vlastních možností, zkušeností a preferencí. Pro mě je vždy nejdůležitější soustředit se na věc a hlídat si myšlenky pěkně v kuchyni 🙂
Dělám to tak, že nasbírám plný košík květů. Nebo tolik pěkných květů, co se zrovna dá sklidit.

Květy tedy nepočítám. Zaleju je pak vodou tak akorát, aby byly ponořené. Snažím se nacpat co nejvíc květů do co nejmenšího množství vody, aby byl výsledný sirup co nejvoňavější a nejmňamóznější.
Přesto můj muž vždy při koštování řekne, jestli by tam nešlo dát víc bezu… Můj košík mi vychází na 4 až 5 litrů sirupu.

Je třeba dopředu si sehnat vhodné lahve. Nejlépe takové, ze kterých se bude hustý sirup dobře nalévat. Nebo použít zavařovačky a sirup si vždy před konzumací přelít do vyzkoušené a vyčištěné sirupové lahve a hned spotřebovat. Jsou vhodné i plastové od sirupu Jupí, ty frčí u nás.
My jsme aktuálně skoro abstinenční domácnost, takže flašky se u nás nevyskytují, tak je sháním po širší rodině. Anebo už je teď v sezóně koupíte v supermarketu i domácích potřebách, v širokém výběru, s víčky nebo patentními uzávěry. Pro mě je to ale, když to na sebe prásknu, nemyslitelné, utrácet za prázdné flašky 😊
Dále si kupte biocitróny, kyselinu citronovou a cukr podle vaší volby.
Květy je třeba sbírat v plném rozkvětu, tedy aby na nich už nebyla poupata, ale ani nebyly už částečně odkvetlé. Dobré je tedy vychytat slunečné suché počasí, aby nebyl pyl z květů opršený. Já ale někdy sbírám i když ten den třeba dopoledne trochu pršelo, protože můžu sbírat květy schované uvnitř keře a zespodu, a pylu mají dost. Nikdy květy neomývám.

Po nasbírání do košíku, kyblíku nebo třeba bedničky je dobré květy rozložit někde venku na nějakou plochu, aby vylezli a odletěli broučci a pavoučci. Nasbírané květy nějakou tu hodinku na zpracování počkají, ale déle to není vhodné.
Květy ostříhám ze stopek tak, aby na nich zbylo co nejmíň zelených větviček.

Dám nejlépe do pětilitrové sklenice. Může se použít i hrnec, ale tam je velká plocha květů ve styku se vzduchem, protože květy vyplavou nahoru, a pak zhnědnou, protože oxidují. Lépe tedy zvolit sklenici, kterou předtím dobře vymyju a vypláchnu vroucí vodou.
Květy poté zaliju převařenou a vychladlou vodou. Přidám šťávu z jednoho biocitrónu a hladinu pokladu plátky z druhého biocitrónu, tím i květy zatížím a zůstanou víc potopené.

Nechám macerovat 24 hodin v pokojové teplotě. (Možno ještě po 24 hodinách slít a naložit další várku květů pro intenzivnější bezovou chuť a aroma, ale v tom případě to chce macerovat po celou dobu třeba v lednici nebo na opravdu chladném místě.)

Vyberu si hrnec, do kterého se mi vleze slitý macerát a ještě jednou tolik tekutiny. Je dobré mít v hrnci měrnou stupnici nebo aspoň znát objem hrnce, aby se dalo odhadnout kolik litrů mám. Vezmu svoje oblíbené velmi jemné sítko, které používám jen na byliny, proleju ho vroucí vodou a pak lihovinou a přecedím přes něj macerát.

Zahřívám pomalu, poprvé nechám projít varem. Nasypu cukr, buď třtinový nebo obyčejný bílý. Možné je použít i med, nebo kombinovat, ale to jsem nezkoušela. Dávám alespoň 1 kilo cukru na 1 litr tekutiny, ale raději i trochu víc.
Možné je dát až 2 kg na litr, ve farmaceutické technologii se používá 64% roztok cukru, protože je ideální na dehydrataci mikroorganismů, a v potravinářství zase legislativa stanovuje 50% cukru, aby byl sirup sirupem, bude ale jistě sterilizovaný.
Míchám dokud se cukr nerozpustí. Nechám krátce projít varem bez míchání. Míchání zde totiž var maskuje. Pak snížím teplotu a ještě míchám, než dosáhnu sirupové konzistence. Nasypu kyselinu citronovou – jako konzervant i pro dodání příjemného kyselého řízu. Množství dávám podle chuti a podle toho, kolik jsem už použila čerstvé citronové šťávy. Obecně se dává 15 až 40 g na litr, já ale pro děti doporučuju méně, aby to nebylo moc kyselé. Většinou stačí 6 až 10 g kyseliny citronové na litr a šťáva z jednoho biocitrónu.
Lahve jsem si předem dobře vymyla jarem a pořádně vypláchla. Pak bez víček naskládám na plech a dám do trouby na 200°C na 15 minut. Horké lahve vyndám z trouby až těsně před plněním. Víčka dám do skleničky s vysokoprocentní lihovinou a nechám tam, dokud nebudu víčkovat. Patentové uzávěry na kovovém držáku z lahví sundám a dám taky vylihovat. Čistý trychtýř před použitím proleju lihovinou.

Horké flašky plním horkým sirupem pomocí trychtýře a čisté naběračky až úplně po okraj. Hladina ještě trochu klesne a proti zkažení je dobré plnit co nejvíc do plna. Hrdlo flašky před zavíčkováním otřu sterilizačním čtverečkem napuštěným alkoholem, který kupuju v lékárně. Ihned dobře zavíčkuju. Je možné na hladinu sirupu nalít trochu lihoviny pro lepší konzervaci, ale to není nic pro mou rodinu.
Po vychladnutí popíšu lahvinky lihovým fixem. Co nejvíc flašek hned rozdám. Pokud chcete mít jistotu, že vydrží až do příštího bezu, je nejlepší je sterilizovat, tedy zavařit jako třeba marmeládu. To ale přijdeme o některé účinné látky. Nebo dát přesně 64% cukru. Zkažení poznáte, že se v lahvi rozvíří oblak zákalu, když s ní zatřepete.
Přeju úspěšné bezové sirupování a hlavně popíjení voňavého moku! A dejte vědět, jak se vám povedl 🙂


recept vyzkoušen, sirup chutná všem
Tak to jsem ráda! Děkuju 🙂
Děkuji za dokonalý recept a odborný přístup. Znalosti z výzkumu zde přijdou vhod 😉
Moc rádo se stalo, ano, je lepší věnovat čas přípravě a pak je úspěch zaručen 🙂