Krátká zimní exkurze do přírody

Možná máte pocit, že teď v únoru se venku nenajde nic zajímavého, žádné rostliny, plody, natož něco léčivého. Nebo to prostě VIDÍTE. Dokumentovala jsem svou krátkou, asi hodinovou, procházku za městem.

Starší dcerka Erika je trochu nemocná, tak nezbylo než jít na procházku jen s malým Toníkem v kočárku. Přinesla jsem dcerce kousek přírody domů. A mikroskopovali jsme. Výsledek uvidíte na konci článku.

Většina druhů, které uvidíte níže, je léčivá, ale teď není optimální čas jejich sběru, tak je využijeme na společné tvoření. Víc o nich napíšu až přijde jejich čas.

Kočičky, jen si je pohladit – čerstvě otevřené pupeny budoucích květů vrby.

„Kočičky si moc ráda hladím,“ řekla Erika a hned je vzala do ruky. Co to ty kočičky vlastně jsou? Jsou to částečně rozvité pupeny, tedy budoucí květy, některé z vrb (Salix sp.). Odliší se na samčí a samičí.

Něco víc o vrbové kůře

Kůra vrby bílé obsahuje látku salicin, ze které vznikl první syntetický lék – acylpyrin nebo aspirin. To je chemicky kyselina acetylsalicylová. Užívá se už přes 70 let. Je to oblíbený lék našich babiček, účinný hlavně proti horečce a bolesti. Aspirin se nesmí podávat dětem do 15ti let, ani v těhotenství a při kojení.

Další léčivky po cestě

Tyto camcourky jsou jehnědy lísky obecné (Corylus avellana), je to samčí květenství plné pylu. Patří mezi první květy, které se objevují už koncem zimy.

Neuvěřitelné až skoro fosforové barvy mají tyto lišejníky druhu terčovník zední na starých větvích slivoní a bezu. Výrazné barvivo parietin ho chrání proti silnému slunečnímu záření. Žlutá barva vedla léčitele k použití proti žloutence, ale i dalším neduhům. Výzkumy potvrdily silnou účinnost parietinu proti bakteriím, včetně zlatého stafylokoka, a je nadále zkoumán.

Jedovaté bobule ptačího zobu obecného (Ligustrum vulgare) patří do čeledi olivovníkovitých. Zdobí naši přírodu, nasytí ptactvo, ale na vyrábění s dětmi v žádném případě nesbírat, pro jejich toxicitu. Způsobují zvracení a nevolnost. Přesto se ale dužnina dříve používala k dobarvování červeného vína.

Uschlá hálka na růži šípkové (Rosa canina) patří vosičce žlabatce růžové. Před uschnutím je možné vydlabat vnitřní náplň hálky, odstranit larvičky, a vyrobit si účinný imunostimulant. Je to chuťovka pro fajnšmekry.

Plodenstvím břečťanu popínavého (Hedera helix) jsou jedovaté bobule. I listy jsou jedovaté. Přesto se z nich vyrábí známý a oblíbený sirup Hedelix, vhodný i pro nejmenší děti. Výrobu sirupu proti kašli ale nechte na farmaceutech, je nutné pročištění od toxických látek.

Růžovooranžově zářící houba rážovka rumělková zpestřuje pohled na zimní krajinu. Je to ale patogen, který napadá staré větve a způsobuje jim nemoc zvanou korálová skvrnitost.

Plody hlohu obecného (Crataegus oxyacanta), zvané hložinky, jsou z dálky podobné šípku. Hloh je významná léčivka mimo jiné příznivě ovlivňující srdeční činnost.

Červená řasa na kmenech stromů nese název Trentepohlia umbrina. Je důkazem čistého ovzduší a pro stromy není nijak škodlivá.

A takhle jsme si pohráli s mikroskopem.

Použili jsme dětský digitální mikroskop se zvětšením asi 50x. Výhodou je jednoduché použití bez nutnosti přípravy vzorku. Stačí spustit dodaný software na počítači, strčit pod mikroskop a zaostřit. Pro děti je skvělé, že se nemusí umět dívat do okuláru, což je pro nejmenší děti obvykle ještě problém. Zde se dívají pohodlně na monitor počítače. A navíc se dá jednoduše na snímané obrázky malovat. Užili jsme si spoustu vzrušení z nového pohledu na svět a srandu!